Antikomunistická mediální kampaň a špetka historických souvislostí

středa 21. listopad 2012 17:29

Je zajímavé, jak média často využívají rétoriky a stylistických prostředků předlistopadových sdělovacích médií pokud se týče referování o levici. Slovník Rudého Práva se dnes používá s opačným znamínkem.  Není to, jistě nic neobvyklého, stranická byla média, tehdy vlastně jen tisk už za první republiky. Nicméně po posledních volbách, v která znamenala zdrcující porážku ODS, se rozjela jakási koordinovaná kampaň proti údajnému komunistickému nebezpečí, jako by tu už v minulém volebním období KSČM v regionální politice nebyla a dokonce tiše nepodporovala samosprávy vedené ODS. Vypadá to jako zástupný boj proti skutečnému soupeři poražené a uražené ODS – sociální demokracii.

Jako by náhle pravice opustila svoje zaklínadlo svobodných voleb. Vždyť dosud byly výsledky voleb posvátné, lidé se dle stvořitele ODS, který udal tón zbytku pravice, zejména jejímu krajnímu křídlu, měli projevovat jen ve volbách, vše ostatní byly nátlakové akce nikým nevolených skupin. Stvořitelovi přitakávači na blogu si nebrali servítky a nazývali nespokojené občany lůzou a ulicí.

A hle, sotva volby nedopadly podle představ pravice, nátlakové akce, ústící dokonce v otevřená ultimáta, s kým se mají a nemají vítězové  voleb spojovat, těmhle lidem nevadí. Zarážející je, jaký prostor jim věnují a jakým způsobem o nich referují veřejnoprávní média, najmě česká televize.

Ostudným příkladem podjatosti byla v nedávném rozhovoru s jihočeským hejtmanem Zimolou  v událostech na ČT24 jinak výborná Daniela Drtinová. Neustále se ho snažila vmanévrovat do situace osobního viníka za účast KSČM v krajské radě. Požadovala na něm vysvětlení, proč ČSSD neuzavřela koalici s jinými tzv. demokratickými stranami. Zimola poukazoval na to, že s jinými stranami nedošlo k dohodě, a že regionální úroveň je něco zcela jiného než úroveň celostátní, a že venkoncem komunisté získali víc hlasů než jiné s programem ČSSD kompatibilní strany.

Média stále vyvolávají pocit jakéhosi komunistického ohrožení. Jako sláma z bot však z této kampaně čouhá její hlavní terč – sociální demokracie.  Neškodí si v této souvislosti připomenout historické okolnosti. Komunistická ideologie byla pouhou zástěrkou totalitního režimu, jehož hlavní příčinou u nás byl ruskosovětský imperialismus. Nešlo dokonce o komunismus resp. marxismus, který je produktem západního civilizačního prostředí, ale o jeho ruskou karikaturu (však se té ideologii také říkalo marxismus-leninismus), jež byla je obměnou tradičního  velkoruského šovinismu, založeného na pravoslavném, z Byzance převzatém  césaropapismu, s carem/generálním tajemníkem jako zástupcem Boha/Lenina na zemi  a hlavou církve/partaje a státu.

Je to původní tradice křesťanské ortodoxie, cizí západnímu pojetí, která je ovlivněna východní tradicí předkřesťanskou. Dnes se jí nejvíce blíží fundamentalistický  islám, který nerozlišuje náboženství a světské záležitosti, a kde hlava věřících je zároveň hlavou státu, tedy obce (v islámu umma). Však to jasně demonstruje teokratický íránský režim, který má jen vnějškové rysy parlamentního státu (To měla ostatně komunistická totalita také).

Původní, tradiční dělnickou levicí byla sociální demokracie, naše nejstarší politická strana. Po I. světové válce se od ní odštěpila radikální KSČ, která později podlehla sovětskému bolševickému vlivu a stala se pátou kolonou rusko-sovětského imperialismu u nás.Jejím hlavním soupeřem nebyla pravice, ta mířila na jiný segment voličstva, ale sociální demokracie. Však také po II. světové válce se komunistická nenávist zaměřila i proti autentické sociální demokracii, byť KSČ stranu přinutila k fúzi. Pro polistopadovou generaci by se tato nesmiřitelná rivalita na levici dala zjednodušeně přirovnat ke pnutí na pravici mezi ODS a TOP09, eventuálně krajní pravicí ve sporech o tu „pravou pravicovost“. I postoj Václava Klause v tom hraje významnou roli.

Sociální demokraté tedy nejsou spřeženci komunistů, jak se podjatá média snaží podprahově a účelově veřejnosti podsouvat, mají naopak s totalitní KSČ své hořké zkušenosti. Ani KSČM není a nemůže být totalitní předlistopadovou KSČ, už jen proto, že rusko-sovětské komunistické impérium se rozpadlo a věřme, že díky našemu zakotvení v EU a v NATO i  globálně ekonomickému charakteru mezinárodních vztahů  jsme už chráněni proti jeho eventuální rusko-pravoslavné recidivě. Ta by ovšem byla spíš krajně pravicová. Jestliže KSČM nebyla přes všechny  snahy zakázána, nebylo na ní zřejmě shledáno nic protiústavního, protidemokratického a je tedy třeba se s ní vyrovnat. Navíc všichni víme, že totalitní nomenklatura tvoří páteř velkopodnikatelského byznysu, opory pravice. KSČM je z tohoto pohledu jen druhá liga.

Nelze si proto náhlou povolební mediální kampaň proti pomyslnému komunistickému nebezpečí vysvětlovat jako účelově živenou.

Tomáš Laně

josef hejnaNa podobné téma chystám úvahu14:0322.11.2012 14:03:34
HoralV mnohém má autor pravdu, ale21:0821.11.2012 21:08:02
Mickey MouseChce to použít rozum18:0521.11.2012 18:05:58

Počet příspěvků: 3, poslední 22.11.2012 14:03:34 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.

Tomáš Laně

Tomáš Laně

o všem, co mne zajímá a hlavně štve

příslušník jediné progresivně rostoucí sociální skupiny v ČR

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy